Kdo z nás někdy nezažil čundr? Snad každý v mladém věku toužil prožít to dobrodružství. Tornu, nebo usárnu, spacák a celtu a jen s nožem a sekerkou přežít v lese tři, čtyři dny. Stačila nám k tomu konzerva „lanšmítu“ nebo „vepřovka“ a půl pecnu chleba. Čas nám ale na skráně začal kreslit stříbrnou barvou a my najednou zjistili, že romantiku mládí vystřídal daleko prostčí pud. Dobře se najíst a napít . Jo,jo,…jen si to přiznejme. Do lesa jsme utíkali nejen za relaxem a tichem, ale hlavně tu opíct prasátko,či beránka, tu grilovat steaky nebo cokoliv masu podobné, tu uvařit v kotlíku chutný gulášek. No a právě tady vznikl náš dnešní, jedinečný recept. Už moje babička říkala, že nejlepší polévka je „codůmdalka“, neboli: vraž do hrnce co můžeš a doma najdeš . A tak i dnešní receptůra je tak trochu podobná této polévce.
Jedenkrát jsme se dohodli s kamarády, že na víkendovém vandru uvaříme gulášek. Aby se jedinec nemusel tahat se vším masem, tak jsme úkoly pěkně rozdělili a každý měl přinést část ingrediencí. Jen jsme se jaksi zapomněli dohodnout, jaký že ten guláš vlastně chceme. No přece výborný !!! „Nejlepší je přece ze zvěřiny ,“ řekl si kamarád nimrod a vzal kus srnčí kýty. „Správňácký guláš je přece z hovězího“ mínil náš šerif a přibalil k cibuli kližku. „Nebudeme riskovat, že bude maso ze starýho vola a vsadíme na jistotu,“ mínil jsem já a koupil krásnou vepřovou plec. I náš nejmladší benjamínek zauvažoval velmi logicky a přibalil výborné domácí klobásy. Prý pro všechny případy, kdyby se něco pokazilo a bylo nutné z hladu vařit ihned klasický guláš zvaný „erteplák“. Takže teď už je vám asi jasné, z čeho že se náš „čundrguláš“ vaří. A věřte, že když se do toho přidají ještě přísady z lesa ( koření, houby), je z toho mana přímo božská .
Zvláště, když příprava v kotlíku trvá několik hodin a člověku při tom pěkně vytráví Tak neváhejte a zkuste to také !!!
Na rozpálené sádlo nasypeme nakrájenou cibuli a čerstvou papriku ( asi stejnou hromadu, jako máme masa). Přidáme na drobné kostečky nakrájenou slaninu. Jakmile cibule chytí klasickou zlatavou barvu, nasypeme na kostky nakrájenou, osolenou zvěřinu a hovězí. ( děláme trochu menší kostky než obvykle, aby se pak maso dodělalo stejně s vepřovým, které tam dosypete později.) Když je maso zatažené, přisypeme sušenou papriku a necháme zapěnit. Hnedle dolejeme vývarem a červeným vínem, aby paprika nezhořkla a začneme dusit. Asi po půl hodině přidáme vepřové, klobásek, přisypeme houby a koření ( pepř, jalovec, nové koření, bobkový list) Dusíme do měka, dolíváme vývar, aby bylo dostatek šťávy. Jakmile je maso měkké, vlejeme opatrně záklechtek z vody a mouky a zahustíme tím šťávu.(můžeme maso vyndat, šťávu tak lépe vymícháme do hladka) !!! Záklechtek nutno vařit min. 20 minut!!! Nakonec dochutíme rozmačkaným česnekem a majoránkou. Podáváme s chlebem.
GejzA tým, 2012
